U československého četnictva muselo být každé použití zbraně řádně nahlášeno a vyšetřeno, a to i tehdy, když touto zbraní byl pouze obušek.
18. května v některých pohraničních obcích probíhaly oslavy třetího výročí volebního vítězství SdP. V Chodové Plané při této příležitosti praporčík Václav Draksl, vyzbrojený „puškou s bodákem, šavlí a obuškem“, spolu s obecním strážníkem Josefem Dieblem dozírali na udržování veřejného pořádku, zatímco zbytek osazenstva četnické stanice byl ze služebních důvodů v Plané u Mariánských Lázní. Četnická posila, kterou si Draksl hned po vypuknutí manifestace telefonicky vyžádal od Státního policejního úřadu Planá u Mariánských Lázní, zatím nedorazila.
Zatímco Diebl hlídkoval na opačném konci obce, henleinovci, shromáždění v počtu asi 300 osob, začali provolávat politická hesla, pročež byli Drakslem dvakrát vyzváni, aby se uklidnili. Jelikož Němci výzvu neuposlechli, nařídil jim praporčík Draksl, aby se rozešli.
Když průvod nerušeně pokračoval dále, četník zaútočil obuškem na čtveřici mužů, pochodujících v první řadě. Poté se henleinovci, kteří patrně nehodlali riskovat otevřený konflikt s představitelem zákona, rozdělili do několika hloučků a z povzdálí pokřikovali politická hesla. Záhy se však začali opět srocovat. Poté však konečně dorazil autokar Četnického pohotovostního oddílu Domažlice, v němž přijely slíbené posily. Těm se poměrně rychle podařilo obnovit pořádek, ještě předtím však účastníci manifestace stihli rozbít okna Drakslova bytu.
Vyšetřování Drakslova postupu bylo navzdory mimořádně komplikované situaci, která v těch dnech v pohraničí panovala, zahájeno téměř okamžitě. Okresní četnické velitelství v Plané u Mariánských Lázní vypracovalo zprávu o incidentu již 22. května, tedy v době probíhající částečné mobilizace, kdy byla řada četníků povolána ke službě ve Stráži obrany státu.
Jelikož ke střetu s demonstranty došlo kolem deváté hodiny večerní, kdy již panovala tma, nedokázal Draksl identifikovat nikoho z čtveřice inzultovaných. Ani obecní strážník Diebl nemohl poskytnout relevantní informace, jelikož na místo dorazil až po Drakslově zákroku. Okresní velitel si neodpustil hypotézu: „K tomu hlásím, že ... Diebl jest národnosti německé a pravděpodobně vzdálil se proto, aby nemusel v případě potřeby …zakročovati.“
Podařilo se zjistit, že mezi muži, které Draksl udeřil obuškem, byl i jistý Josef Muschick z Chodové Plané, který údajně neslyšel Drakslovu výzvu k rozchodu. Muschick neutrpěl žádné zranění. Jelikož se u starosty Jana Felbingera ani lékaře Josefa Wittmanna nikdo nepřihlásil, dalo se usuzovat, že ani další účastníci potyčky nebyli zraněni.
Ačkoliv výnos ministerstva vnitra zakazoval nošení obušku do běžné obchůzkové služby, velitel Četnického oddělení Cheb označil Drakslovo počínání za účelné. Přesto však Zemské četnické velitelství nařídilo, aby byl Drakslovi jeho postup důrazně vytknut.
Zdroj: Národní archiv Praha, Zemské četnické velitelství, karton 671, signatura 8806/38.
18. května v některých pohraničních obcích probíhaly oslavy třetího výročí volebního vítězství SdP. V Chodové Plané při této příležitosti praporčík Václav Draksl, vyzbrojený „puškou s bodákem, šavlí a obuškem“, spolu s obecním strážníkem Josefem Dieblem dozírali na udržování veřejného pořádku, zatímco zbytek osazenstva četnické stanice byl ze služebních důvodů v Plané u Mariánských Lázní. Četnická posila, kterou si Draksl hned po vypuknutí manifestace telefonicky vyžádal od Státního policejního úřadu Planá u Mariánských Lázní, zatím nedorazila.
Zatímco Diebl hlídkoval na opačném konci obce, henleinovci, shromáždění v počtu asi 300 osob, začali provolávat politická hesla, pročež byli Drakslem dvakrát vyzváni, aby se uklidnili. Jelikož Němci výzvu neuposlechli, nařídil jim praporčík Draksl, aby se rozešli.
Když průvod nerušeně pokračoval dále, četník zaútočil obuškem na čtveřici mužů, pochodujících v první řadě. Poté se henleinovci, kteří patrně nehodlali riskovat otevřený konflikt s představitelem zákona, rozdělili do několika hloučků a z povzdálí pokřikovali politická hesla. Záhy se však začali opět srocovat. Poté však konečně dorazil autokar Četnického pohotovostního oddílu Domažlice, v němž přijely slíbené posily. Těm se poměrně rychle podařilo obnovit pořádek, ještě předtím však účastníci manifestace stihli rozbít okna Drakslova bytu.
Vyšetřování Drakslova postupu bylo navzdory mimořádně komplikované situaci, která v těch dnech v pohraničí panovala, zahájeno téměř okamžitě. Okresní četnické velitelství v Plané u Mariánských Lázní vypracovalo zprávu o incidentu již 22. května, tedy v době probíhající částečné mobilizace, kdy byla řada četníků povolána ke službě ve Stráži obrany státu.
Jelikož ke střetu s demonstranty došlo kolem deváté hodiny večerní, kdy již panovala tma, nedokázal Draksl identifikovat nikoho z čtveřice inzultovaných. Ani obecní strážník Diebl nemohl poskytnout relevantní informace, jelikož na místo dorazil až po Drakslově zákroku. Okresní velitel si neodpustil hypotézu: „K tomu hlásím, že ... Diebl jest národnosti německé a pravděpodobně vzdálil se proto, aby nemusel v případě potřeby …zakročovati.“
Podařilo se zjistit, že mezi muži, které Draksl udeřil obuškem, byl i jistý Josef Muschick z Chodové Plané, který údajně neslyšel Drakslovu výzvu k rozchodu. Muschick neutrpěl žádné zranění. Jelikož se u starosty Jana Felbingera ani lékaře Josefa Wittmanna nikdo nepřihlásil, dalo se usuzovat, že ani další účastníci potyčky nebyli zraněni.
Ačkoliv výnos ministerstva vnitra zakazoval nošení obušku do běžné obchůzkové služby, velitel Četnického oddělení Cheb označil Drakslovo počínání za účelné. Přesto však Zemské četnické velitelství nařídilo, aby byl Drakslovi jeho postup důrazně vytknut.
Zdroj: Národní archiv Praha, Zemské četnické velitelství, karton 671, signatura 8806/38.
Žádné komentáře:
Okomentovat