Ne všichni příslušníci československého bezpečnostního aparátu byli přesvědčenými vlastenci. V hlášeních Presidia policejního ředitelství se během 30. let příležitostně objevovaly znepokojivé zvěsti o účasti četníků a policistů německé národnosti v nacistických průvodech. V dokumentech Zemského četnického velitelství taktéž najdeme několik případů, kdy se četníci vyjadřovali o Hitlerově režimu s netajeným obdivem. Na druhou stranu je třeba dodat, že v některých případech bývali četníci a policisté, zejména pokud byli německé národnosti nebo měli německé manželky, křivě obviňováni z proněmeckých sympatií.
K poněkud zvláštnímu případu došlo, když pražský trhovec židovského původu Harry Hiršl (výjimečně uváděn také jako Hirschl) sdělil v rychlíku z Chebu do Liberce průvodčímu Antonínu Prokešovi, že se 17. dubna 1936 stal svědkem toho, jak československý policista na chebském nádraží při vstupu do místnosti, vyhrazené pro německé úředníky, pozdravil zdviženou pravicí a slovy „Heil Hitler!“ Prokeš nahlásil obsah svého rozhovoru s Hiršlem na policii, která Hiršla následně předvolala k výslechu.
Na základě získaných informací byl podezřelý chebský policista identifikován jako obvodní inspektor II. třídy Ladislav Krupička, pocházející z Lišova u Českých Budějovic. Krupička nastoupil k policii 28. října 1922 v Užhorodě, kde sloužil až do svého přeložení do Chebu v únoru 1933.
Jelikož se jednalo o bezproblémového policistu, proti němuž do té doby nebyla vznesena žádná zásadnější stížnost, Krupičkovi nadřízení pochopitelně nechtěli Hiršlovu obvinění uvěřit, tím spíše, že žádný jiný svědek nepotvrdil, že by Krupička použil nacistický pozdrav. Hiršl navíc tvrdil, že hajlující policista byl český Němec, převzatý ke státní policii od chebské městské policie, což bylo v rozporu se skutečností. Hiršlovu důvěryhodnost snižovala i skutečnost, že se Hiršl, ačkoliv dosud nikdy nebyl soudně stíhán, netěšil v místě svého bydliště nejlepší pověsti.
Přesto vyšetřovatelé nemohli Hiršlovo svědectví zcela odmítnout jako nepodložené, jelikož jmenovaný při výslechu poznal Krupičku na předložené fotografii. Výsledek vyšetřování bohužel neznáme, z dostupných indicií však můžeme usuzovat, že si Hiršl uvedenou historku vymyslel, čemuž nasvědčují i prokazatelně nepravdivé údaje v Hiršlově výpovědi (zejména ohledně Krupičkova původu). Otázkou zůstává motiv Hiršlova jednání, teoreticky mohlo jít o pomstu za jakýsi osobní konflikt s Krupičkou.
Zdroj: Národní archiv Praha, Presidium policejního ředitelství.
K poněkud zvláštnímu případu došlo, když pražský trhovec židovského původu Harry Hiršl (výjimečně uváděn také jako Hirschl) sdělil v rychlíku z Chebu do Liberce průvodčímu Antonínu Prokešovi, že se 17. dubna 1936 stal svědkem toho, jak československý policista na chebském nádraží při vstupu do místnosti, vyhrazené pro německé úředníky, pozdravil zdviženou pravicí a slovy „Heil Hitler!“ Prokeš nahlásil obsah svého rozhovoru s Hiršlem na policii, která Hiršla následně předvolala k výslechu.
Na základě získaných informací byl podezřelý chebský policista identifikován jako obvodní inspektor II. třídy Ladislav Krupička, pocházející z Lišova u Českých Budějovic. Krupička nastoupil k policii 28. října 1922 v Užhorodě, kde sloužil až do svého přeložení do Chebu v únoru 1933.
Jelikož se jednalo o bezproblémového policistu, proti němuž do té doby nebyla vznesena žádná zásadnější stížnost, Krupičkovi nadřízení pochopitelně nechtěli Hiršlovu obvinění uvěřit, tím spíše, že žádný jiný svědek nepotvrdil, že by Krupička použil nacistický pozdrav. Hiršl navíc tvrdil, že hajlující policista byl český Němec, převzatý ke státní policii od chebské městské policie, což bylo v rozporu se skutečností. Hiršlovu důvěryhodnost snižovala i skutečnost, že se Hiršl, ačkoliv dosud nikdy nebyl soudně stíhán, netěšil v místě svého bydliště nejlepší pověsti.
Přesto vyšetřovatelé nemohli Hiršlovo svědectví zcela odmítnout jako nepodložené, jelikož jmenovaný při výslechu poznal Krupičku na předložené fotografii. Výsledek vyšetřování bohužel neznáme, z dostupných indicií však můžeme usuzovat, že si Hiršl uvedenou historku vymyslel, čemuž nasvědčují i prokazatelně nepravdivé údaje v Hiršlově výpovědi (zejména ohledně Krupičkova původu). Otázkou zůstává motiv Hiršlova jednání, teoreticky mohlo jít o pomstu za jakýsi osobní konflikt s Krupičkou.
Zdroj: Národní archiv Praha, Presidium policejního ředitelství.
Žádné komentáře:
Okomentovat