čtvrtek 15. ledna 2009

Henleinova eskorta

V první dekádě září 1938 byl Zemskému četnickému velitelství zaslán anonymní, na stroji psaný dopis, jehož autoři uváděli, že vůdce Sudetoněmecké strany Konrada Henleina při jeho propagační objížďce 28. srpna téhož roku doprovázel automobil četnické pátrací stanice.
Pisatelé kritizovali skutečnost, že jsou na Henleinovu ochranu vynakládány peníze ze státního rozpočtu, zatímco dotyčný politik „strojí úklady o republiku“, jak dobře ví „celá Evropa a celý svět.“ Podle autorů stížnosti by měl člověk, který dal k uvedenému opatření rozkaz, uhradit náklady z vlastní kapsy. Stěžovatelé poukazovali na to, že demokraticky orientovaní obyvatelé pohraničí přispívají do finančních sbírek na obranu státu, za což jsou nezřídka šikanováni svými nacisticky orientovanými sousedy či zaměstnavateli, a je nepřípustné, aby byly jejich peníze takto mrhány.
Pisatelé navíc uvedli, že obavy o Henleinovu osobní bezpečnost byly neopodstatněné, jelikož „lidé v pohraničí jsou…příliš klidní, uvědomělí a ochotní zachovávati nutný klid.“ Pokud by Zemské četnické velitelství případ neprošetřilo, hrozili autoři dopisu podáním stížnosti na půdě parlamentu.
Zemské velitelství se obrátilo na Četnické oddělení Most s dotazem, zda zmíněný automobil patřil tamní pátrací stanici. Z Mostu byla zaslána odpověď, podle které v uvedený den četnické automobily hlídkovaly na silnicích do Chomutova, Teplic-Šanova a Horního Litvínova, a to na žádost policejního ředitelství v Mostě a velitele tamního četnického oddělení štábního kapitána Josefa Böhma. Účelem těchto objížděk však nebylo pouze poskytnutí ochrany Henleinovi, ale celkové zajištění pořádku při oslavě „Erntefest“ v Horním Litvínově.
Předpokládalo se, že na oslavu dorazí i Henlein. Místo něho však přijela pouze část jeho doprovodu. Sudetoněmecký vůdce se totiž zdržel v Červeném Hrádku, kde jednal britským diplomatem Runcimanem. V hlášení bylo zdůrazněno, že bezpečnostní opatření byla provedena na základě staršího rozkazu „zabránit jakýmkoliv útokům na osobu Konráda Henleina.“
Na základě uvedených informací Zemské četnické velitelství označilo stížnost za bezpředmětnou.

Zdroj: Národní archiv Praha, Zemské četnické velitelství, karton 679.

Žádné komentáře:

Okomentovat