Když měli být tři členové Sudetendeutsche Partei předvedeni na četnickou stanici kvůli šíření pobuřujících letáků, byla trojice četnických strážmistrů, pověřená vykonáním rozkazu, napadena a zbita skupinou až osmi set henleinovců, vedených poslancem Wollnerem. Přítomný velitel četnické stanice v Chodově však pomocí výstražného výstřelu útočníky rozehnal.
Tři henleinovci byli zadrženi a převezeni do Chodova na tamní četnickou stanici. Po intervenci poslance Wollnera však četníci museli tuto trojici propustit.
Rozhořčení národně - socialističtí poslanci se pozastavili nad tím, „jakým právem byli tito zbojníci a násilní rušitelé pořádku propuštěni.“ Kromě toho si autoři zprávy neodpustili víceméně řečnickou otázku „k čemu jest četnictvo ozbrojeno, když ani v případě násilného napadení nemůže použíti zbraně k sebeobraně.“
Další řádky citovaného dokumentu se již přímo netýkaly zmíněného incidentu, ale obecné situace v dotyčném regionu. Národní socialisté ostře kritizovali především provozovatele německých továren. Sklárna „Siemens a Co.“ v Novém Sedle, stejně jako chodovská továrna „Haas a Cížek“, prý zaměstnávala téměř výhradně henleinovské sympatizanty a říšské Němce. Mezi úředníky sklárny v Novém Sedle zůstal jediný Čech, jakýsi Zdeněk Hübner. Provozovatelé zmíněných podniků svým zaměstnancům navíc údajně umožňovali, aby se v pracovní době účastnili nacistických manifestací.
„Přimlouváme se důrazně za zjednání nápravy,“ psali národně socialističtí poslanci. „Slova vybízející ke klidu nám nepomohou, jsou slabou náplastí na teror podvratných živlů.“ Za zmínku stojí, že slovo „Němci“ bylo v textu psáno s malým „n.“
Dopis byl zaslán Zemskému četnickému velitelství v Praze a pravděpodobně i dalším institucím. Reakce četnictva není bohužel známa. Nelze vyloučit, že vzhledem k zahájení květnové mobilizace se Zemské velitelství, zaneprázdněné důležitějšími úkoly, rozhodlo uložit tuto záležitost „k ledu.“
Zdroj: Národní archiv Praha, Zemské četnické velitelství.
