13. května 1922 zaslal výbor „Svazu hoteliérů v Československé republice v Praze“, toho času vedený Čeňkem Tetauerem, policejnímu prezidentovi dopis, v němž bylo uvedeno, že „v poslední době libují si denní listy v uveřejňování hotelových sebevražd,“ přičemž tisk obvykle uvádí plný název hotelu, zatímco jméno sebevraha bývá zmíněno jen ve zkrácené podobě nebo vůbec.
V důsledku této skutečnosti byl majitel hotelu samozřejmě poškozen, „ač ani v nejmenší míře na neštěstí vinu nenese.“ Autoři dopisu dále kritizovali ty čtenáře novin, kteří „v hotelových sebevraždách nevidí neštěstí, nýbrž sensaci.“ Probíráním těchto afér v tisku netrpí pouze pražské hotely, ale celá Praha. Ačkoliv se hoteliéři odvolávali na morální aspekty, v první řadě šlo samozřejmě o ekonomické hledisko – hotely, v nichž došlo k sebevraždám, byly poté pochopitelně méně navštěvovány. Autoři dopisu proto navrhovali, aby příště v podobných případech tisk neuváděl název hotelu.
Presidium policejního ředitelství uznalo žádost hoteliérů jako oprávněnou a nařídilo, aby napříště zprávy pro tisk neobsahovaly jméno hotelu, ale pouze číslo popisné.
Zdroj: Národní archiv Praha, Presidium policejního ředitelství, P-71/65.
V důsledku této skutečnosti byl majitel hotelu samozřejmě poškozen, „ač ani v nejmenší míře na neštěstí vinu nenese.“ Autoři dopisu dále kritizovali ty čtenáře novin, kteří „v hotelových sebevraždách nevidí neštěstí, nýbrž sensaci.“ Probíráním těchto afér v tisku netrpí pouze pražské hotely, ale celá Praha. Ačkoliv se hoteliéři odvolávali na morální aspekty, v první řadě šlo samozřejmě o ekonomické hledisko – hotely, v nichž došlo k sebevraždám, byly poté pochopitelně méně navštěvovány. Autoři dopisu proto navrhovali, aby příště v podobných případech tisk neuváděl název hotelu.
Presidium policejního ředitelství uznalo žádost hoteliérů jako oprávněnou a nařídilo, aby napříště zprávy pro tisk neobsahovaly jméno hotelu, ale pouze číslo popisné.
Zdroj: Národní archiv Praha, Presidium policejního ředitelství, P-71/65.
Žádné komentáře:
Okomentovat