Četník coby představitel státní moci plnil nejen profesní, ale též reprezentativní úkoly, k nimž patřila účast na různých společenských akcích. Absence při podobné významné události mohla mít pro četníka nepříjemné následky.
Koncem srpna 1927 byl Zemskému četnickému velitelství v Praze zaslán anonymní dopis, datovaný 21. srpna v Blovicích. Autor, který se podepsal jako „věrní čechoslováci (sic!),“ prohlašoval, že 20.srpna 1927 pořádala blovická knihovní rada oslavu na připomínku bitvy u Zborova (je zajímavé, že se akce konala mimo výročí bitvy), na níž „z četnické stanice nebyl žádný zastoupen, ačkoliv za rakouska (sic!) chodil p. strážm. Zýdek (správně Zídek) na každou menší oslavu.“ Dále bylo zdůrazněno, že několik občanů v inkriminovaný den k večeru vidělo velitele četnické stanice, jak jede osobním vozem domů – nebyl tedy v době oslavy ve službě.
Okresní četnický velitel v Plzni štábní kapitán Alois Nápravník při vyšetřování zjistil, že četnická stanice neobdržela žádnou pozvánku, jelikož „zvány byly pouze spolky.“ Tvrzení, že vrchní strážmistr Julius Zídek v den oslavy cestoval osobním automobilem, se ukázalo jako nepravdivé – dotyčný v té době konal službu, stejně jako jeho podřízený strážmistr Josef Baxa.
Nápravník tedy doporučil dále se anonymní stížností nezabývat, v čemž se shodl s exponovaným četnickým štábním důstojníkem v Plzni podplukovníkem Baťkou. Zemský četnický velitel generál Bohuslav Knobloch 6. října 1927 doporučil, „aby se četnictvo tak významných přednášek a slavností pokud možno zúčastňovalo.“ V tomto ohledu podplukovník Baťka také vyrozuměl osazenstvo četnické stanice v Blovicích.
Nejednalo se však o ojedinělý případ. V březnu 1928 obdrželo Zemské četnické velitelství v Praze dopis jistého Josefa Pokorného z Chotětova u Mladé Boleslavi, který se rozhořčoval nad skutečností, že se chotětovští četníci nezúčastnili oslavy 78. narozenin prezidenta Masaryka v tamní škole. Pisatel z uvedené skutečnosti paušálně vyvozoval, že „četnictvo jakožto státní služebníci nejeví pražádnou úctu k hlavě státu“ a neopomněl zdůraznit, že „něco podobného by se rakouska (sic! – Označování Rakouska malým počátečním písmenem patřilo k častým lidovým projevům prvorepublikového vlastenectví a nacionalismu.) naprosto státi nesmělo.“
Zemské četnické velitelství si vyžádalo podrobnější informace. Velitel chotětovské stanice vrchní strážmistr František Brejcha v písemném prohlášení z 30. března 1928 uvedl, že o konání slavnosti ve škole nebyl informován a že v souladu s praxí četnictva v den prezidentových narozenin měl „k podřízenému strážmistru Františku Krupičkovi krátký proslov, ve kterém jsem zdůraznil zásluhy pana prezidenta Masaryka na osvobození československého národa.“
Krupička potvrdil výpověď svého nadřízeného, přičemž v některých pasážích použil téměř identické formulace jako Brejcha. Jeví se tudíž jako pravděpodobné, že oba četníci sepsali svá prohlášení společně a po vzájemné dohodě. Kromě toho Krupička zdůraznil, že v den Masarykových narozenin „upozorňoval obecního strážníka Františka Šimůnka, že by měl být na budově obecní úřadovny vyvěšen prapor.“ Šimůnek ovšem namítl, že nedostal žádné instrukce. Dále Krupička vypověděl, že v den oslavy se zúčastnil divadelního představení kočovných herců, konaného k Masarykově poctě.
Okresní četnický velitel v Mladé Boleslavi ve zprávě z 31. března uvedl, že škola v Chotětově coby pořadatelská organizace zaslala pozvánky na oslavu pouze členům obecního zastupitelstva a místní školní rady. Kromě toho se Brejcha s Krupičkou v předchozích letech pravidelně účastnili všech oslav prezidentových narozenin „a nelze jim přičítati nějakou liknavost v tomto ohledu.“ Kromě toho se vyskytly pochybnosti o totožnosti stěžovatele, jelikož v Chotětově v té době žádný Josef Pokorný nežil.
Exponovaný četnický štábní důstojník v Mladé Boleslavi na základě zjištěných skutečností doporučil „založení této anonymní stížnosti.“
Zdroj: Národní archiv, fond Zemské četnické velitelství, kartony 363 a 368.
Žádné komentáře:
Okomentovat