K oblíbeným žánrům prvorepublikového tisku patřily takzvané soudničky. Zprávy o soudních procesech obvykle obsahovaly především popis protizákonné činnosti obviněných, případně též stručné záznamy o výpovědích svědků. Bezpečnostním orgánům, které se podílely na vyšetřování souzených zločinů i přestupků, tyto novinářské zprávy obvykle věnovaly jen malou pozornost.
Pokud v soudničkách nacházíme zmínky o příslušnících pořádkových sil, tak především v případě soudů s lidmi, kteří se dopustili útoku na muže zákona. Kupříkladu v únoru a březnu 1921 stanula před soudem v Užhorodu skupina deseti osob, obviněných ze špionáže ve prospěch Maďarska.
„Čestné“ místo zaujímal dvaadvacetiletý student obchodní akademie Andrej Karas, bývalý nadporučík maďarské Horthyho armády, který podle obžaloby v květnu předchozího roku sbíral informace o síle a rozložení československého vojska a o náladách mezi obyvatelstvem. Kromě toho Karas údajně zorganizoval přepad četnické stanice v Dolních Gejovcích, při němž padl četník Josef Dvořáček.
Dalším obžalovaným byl devatenáctiletý student průmyslové školy Karel Tomezanyi, jeden z účastníků útoku na četnickou stanici. Tomezanyi v průběhu akce patrně náhodně narazil na četníky Bartoloměje Vaněčka a Josefa Dvořáčka, vracející se z obchůzky, a vypálil dvě rány z revolveru, jimiž Dvořáčka usmrtil.
Tribunál v čele s plukovníkem justiční služby Karlem Wimětalem odsoudil Karase k trestu smrti oběšením a Tomezanyiho k sedmiletému žaláři, přičemž u posledně jmenovaného o výši trestu rozhodl jeho nízký věk.
Daleko méně závažný byl případ, projednávaný v poslední březnový den roku 1921 před prešovskou sedrií. K incidentu došlo v obci Petrovjany, kam se vydala dvojice prešovských četníků, kteří pátrali po Janu Jackovi, zběhovi od 14. pluku. Dezertéra podle očekávání zastihli v jeho domě. Jacko se však rozhodl klást odpor a přivolal na pomoc příbuzné a sousedy, kteří četníky přemohli a sebrali jim pušky a čepice, jež poté uložili v domě Jackova otce Ondreje.
Následujícího dne do vsi dorazila skupina četníků s vojenskou asistencí. Zatčeni byli pouze příslušníci Jackovy rodiny, ostatní obyvatelé obce nebyli postaveni před soud, ale francouzský generál Destremaux, velitel košické divize, se rozhodl potrestat obec jako celek pokutou 50 000 korun „pro odzbrojení branné moci a pro zatajení viníků.“
Jackovi se u soudu hájili tvrzením, že četníci přišli do vesnice opilí a zbraně jim byly odebrány proto, aby se zabránilo případné potyčce. Svědkové ovšem tuto verzi nepotvrdili, takže Ján, Ondrej a Marie Jackovi byli odsouzeni k trestům od tří do čtyř měsíců vězení a pokutám do 200 korun.
Zdroj: Lidové noviny, 4. března 1921, 9. dubna 1921
Žádné komentáře:
Okomentovat