V prvních měsících a letech existence svobodného Československa se mladý stát musel potýkat s vlnou násilné kriminality. Tento neblahý jev měl hned několik příčin. Neutěšené hospodářské poměry po právě skončené válce sváděly řadu dosud bezúhonných lidí k porušování zákona, kromě toho váleční veteráni, vracející se z front, byli zvyklí řešit problémy se zbraní v ruce. Autorita bezpečnostních orgánů, stejně jako všech institucí, převzatých ze zaniklého mocnářství, značně utrpěla. V důsledku těchto skutečností došlo v uvedené době k určitému množství útoků na strážce zákona.
Patrně nejznámějším případem se stala vražda četníka Emila Motla, došlo ovšem k řadě dalších podobných událostí, o nichž informoval také dobový tisk. Ačkoliv novinové zprávy se občas neobešly bez nepřesností, je třeba věnovat tomuto pramenu pozornost především z toho důvodu, že se jednalo o hlavní zdroj, z něhož se tehdejší veřejnost dozvídala o kriminálních kauzách a utvářela si názor na činnost policie a četnictva.
Například počátkem roku 1919 se čtenáři Lidových novin mohli dočíst o incidentu v Brně, kde policejní strážník Walter 4. ledna kolem sedmé ranní hlídkoval na křižovatce Francouzské a Přadlácké ulice, když zpozoroval dvojici žen s těžkými ranci. Poté, co se je policista pokusil prověřit, daly se na útěk. Walter obě podezřelé dostihl a následovala potyčka, při níž byl Walter omráčen úderem do hlavy. Bližší údaje noviny bohužel neuvedly.
Více pozornosti tisk věnoval případům s tragickým koncem. 15. června 1919 přinesly ranní Lidové noviny na páté stránce zprávu s nadpisem Smělá krádež a vražda v Krči. K neštěstí došlo během předchozí noci, kdy několik zlodějů vniklo do vily státního sekretáře Srby, působícího na československém ministerstvu zásobování. Z domu bylo ukradeno především větší množství oděvů.
Prchající pachatelé však byli na silnici mezi Kunraticemi a Jesenicemi přistiženi kunratickým četníkem na zkoušku Stanislavem Harantem. Následovala potyčka, při níž byl sedmadvacetiletý strážce zákona ubit a ubodán. Jeho tělo objevili kolemjdoucí krátce po čtvrté hodině ranní.
Bližší informace se podařilo získat od skupiny trhovců, kteří podle vlastního svědectví potkali Haranta kolem půl čtvrté, přičemž zakrátko zahlédli „člověka, který nesl na zádech baťoch a jenž při spatření četníka zahnul do polí a chtěl utéci.“ Harant se pochopitelně pustil za podezřelým., jehož patrně dostihl, jelikož podle svědků byl Harant viděn, jak vede zadrženého směrem k Jesenicím.
Autor článku vyvodil závěr, že kumpáni zadrženého z povzdálí sledovali dopadení svého společníka, načež četníkovi nadběhli a napadli ho ze zálohy.
17. června se v Lidových novinách objevily další informace, zařazené na stranu číslo 6. Vyšlo najevo, že vloupání do Srbova domu v Nových Dvorech u Krče proběhlo kolem půlnoci a že lupiči odcizili věci v hodnotě 5 000 korun. Pachatelé měli v úmyslu otrávit Srbova psa, k čemuž nakonec nedošlo. Na místě činu se však našel kus tlačenky napuštěný jedem.
K vraždě četníka došlo u Zelených domků mezi Krčí a Kunraticemi. V blízkosti Harantova těla byl nalezen kabát, odcizený ze Srbova domu. Podle uvedeného článku bylo zavražděnému pouze 24 let, tedy o 3 roky méně, než uváděla původní zpráva. 16. června byli v Praze zatčeni dva podezřelí, mezi nimi „známý a nebezpečný lupič Kudrna.“
Hned příští ranní vydání Lidových novin se ovšem na páté stránce zmiňovalo pouze o jednom zatčeném, kterého svědkové viděli poblíž místa vraždy „ve společnosti ženy a mladšího hocha.“ Údajně se mělo jednat o muže, jehož Harant krátce před smrtí zadržel. V době vzniku novinového článku podezřelý čekal ve vazbě na konfrontaci se svědky.
Podstatně lépe než Harant dopadl o pár týdnů později četnický strážmistr (dle jiných zdrojů závodčí) Počepický, který ve svém 1. července 1919 přistihl ve svém služebním obvodu skupinu kočovníků. Dobové předpisy vyžadovaly, aby se neusedlé osoby, z nichž některé se živily drobnými krádežemi, dlouhodobě nepobývaly na jednom místě, aby se zabránilo případnému nárůstu kriminality a konfliktům s místním obyvatelstvem. Počepický proto dotyčnou skupinu vykázal.
Téhož dne večer kolem jedenácté Počepický konal obchůzku po okresní silnici z Nezdášova do Týna nad Vltavou, když zpozoroval opodál stojící dvojici mužů, z nichž jednoho identifikoval jako člena zmíněné skupiny kočovníků. Četník v očekávání nepříjemností sáhl po služební pušce, ale vzápětí byl zraněn kulkou do levého stehna. Poté útočníci bez úspěchu vypálili několik dalších ran, načež se dali na útěk.
Postřeleného četníka místní nejprve ošetřili v domku jistého Františka Broma a poté Počepickému zajistili převoz do nemocnice v Českých Budějovicích. O osudu pachatelů se tisk nezmiňuje.
Žádné komentáře:
Okomentovat