4. listopadu 1921 zaslala Vojenská kancelář prezidenta republiky Generálnímu velitelství četnictva výtah z hlášení československého vojenského attaché v Budapešti, a to s podotknutím, že zprávy od uvedeného diplomata „bývají velmi přesné a zasluhují pozornosti.“
Podle informací z Budapešti maďarské četnictvo v poslední době propustilo větší množství „důstojníků a poddůstojníků příslušných do nástupnických států,“ mezi nimiž pochopitelně nechyběli ani Maďaři ze Slovenska a Podkarpatské Rusi. Dalo se tudíž očekávat, že se část těchto mužů vrátí do Československa a někteří z nich budou usilovat o přijetí k četnictvu.
Podle výpovědi propuštěného četníka Julia Gerendyho z komáromské župy sloužil u československého četnictva v Bratislavě jistý kapitán Hödony, sám bývalý maďarský četník, který údajně lákal propuštěné maďarské četníky pocházející z území ČSR ke vstupu do československého četnictva. Hödonyho prostředníkem měl být vlnař František Erlik. Dále budapešťský attaché upozornil na bývalého maďarského četníka Szlanka, který byl prý v uvedené době velitelem četnického oddílu v Nagymagyaru na Slovensku.
Československé diplomatické orgány v Maďarsku nevydávali propuštěným četníkům pasy s odůvodněním, že dotyční „pozbyli svými službami u maďarského státu naši příslušnost“ a navíc „jsou individua maďarskou irredentou veskrz zkažená a pro náš stát nebezpečná.“ Případné přijímání bývalých maďarských četníků do československých služeb se tudíž jevilo jako nežádoucí.
V reakci na tuto zprávu učinil generální velitel četnictva dotaz u svých podřízených v Bratislavě, odkud mu bylo 12. listopadu sděleno, že u Zemského četnického velitelství pro Slovensko nepůsobí žádný Hödony ani Szlanek a „že rozhodnutí o přejímání býv. maďarských četníků si vyhradilo ministerstvo vnitra.“ Jednotlivý žadatelé měli být podrobně prověřováni, zejména po stránce jejich národní spolehlivosti. 4. listopadu 1921 ovšem ministerstvo vnitra prohlásilo další přijímání propuštěných maďarských četníků za vyloučené, jelikož tito muži jsou státními příslušníky Maďarska. Slovenský zemský velitel k tomu doplnil, že v jeho obvodu beztak již téměř rok nebyl přijat do služby jediný bývalý maďarský četník.
Generální velitel četnictva se zároveň obrátil na úřad zemského velitele na Podkarpatské Rusi, jehož odpověď však není známa.
Zdroj: Národní archiv, fond Generální velitel četnictva, kart. 7.
Žádné komentáře:
Okomentovat