V srpnu 1919 bylo v hostinci Jana a Elišky Schickerových v Těchlovicích (okres Stříbro) ubytováno několik československých vojáků. V té době byl shodou okolností zachycen dopis, který majiteli hostince poslal jeho syn Rudolf Schicker, četník sloužící na stanici v Mašově (okres Podbořany.)
V německy psaném dopise Schicker nepřímo označil vojáky, ubytované u otce, za zloděje a oznámil, že rodičům brzy pošle dvě pušky, které má do Mašova přivézt švagrová velitele tamní četnické stanice.
Okresní politická správa ve Stříbře upozornila Zemské četnické velitelství v Praze a případ byl předán Četnickému oddělení Karlovy Vary, pod které stanice v Mašově spadala. 26. září 1919 karlovarské velitelství podalo zprávu o výsledku vyšetřování.
Rudolf Schicker, bývalý příslušník 35. pěšího pluku, sloužil u četnictva od 3. května 1918. V Mašově pracoval spolu s vrchním strážmistrem Rudolfem Sklenářem a četníkem na zkoušku Malým. Při výslechu okresním četnickým velitelem Schicker vypověděl, že v dopise rodičům pouze vyslovil obavy před možnými výtržnostmi a krádežemi ze strany vojáků, ubytovaných u jeho rodičů. Tyto obavy zdůvodnil skutečností, „že mu po čas jeho vojenské služby bylo viděti, kterak se jednotliví vojíni dopouštějí krádeží.“ (Na tomto místě je třeba podotknout, že kriminalita mezi vojáky byla v prvních letech po skončení Velké války poměrně rozšířeným jevem.)
Ohledně zbraní Rudolf Schicker uvedl, že švagrová vrchního strážmistra Sklenáře Gisela Čermáková, jejíž manžel Alfréd Čermák byl lesním správcem v Rodovicích, slíbila přivézt Sklenářovi dvě lovecké pušky. Vrchní strážmistr si hodlal jednu ze zbraní ponechat a druhou prodat Schickerovi, který měl v úmyslu pušku poslat otci. Tuto výpověď potvrdil i Sklenář.
Karlovarské oddělení se tudíž vyjádřilo, že „proti četníku Schickerovi nemohla býti v politickém ohledu závada zjištěna…lze pouze četníku Rudolfu Schickerovi na vinu klásti, že podezříval úplně neodůvodněně čsl. vojsko.“ Proto bylo navrženo potrestat Schickera 14 dny domácího vězení, což Zemské četnické velitelství 5. října 1919 schválilo.
Schickerovy obavy z možných krádeží rozhodně nebyly tak neodůvodněné, jak se v hlášení tvrdilo. Autor zprávy se však patrně rozhodl zbytečně nejitřit napětí mezi četnictvem a armádou, které bylo v počátcích existence ČSR dost výrazné.
Zdroj: Národní archiv Praha, fond Zemské četnické velitelství Praha, kart. 294, sign. 18996/19.
Žádné komentáře:
Okomentovat