29. ledna 1931 se v hostinci v Perninku uskutečnilo shromáždění, které nebylo předem úředně ohlášeno. Jedním z řečníků byl i komunistický funkcionář František Pachman, který údajně „vyzýval přítomné osoby k svržení republiky a zřízení sovětské republiky, jelikož nynější vláda nadržuje kapitalistům.“
Pachman ovšem netušil, že mezi jeho posluchači je i člověk, který již několik let pracuje pro místní četnickou stanici jako informátor. Četníci se tedy o Pachmanových výrocích záhy dozvěděli a komunistický aktivista zakrátko stanul před okresním soudem v Horní Blatné „pro přečin rušení obecného míru.“
Nikdo z předvolaných svědků však nepotvrdil, že se Pachman skutečně dopustil výše citovaného výroku. Vyšetřující četníci si tuto skutečnost vysvětlovali tím, že lidé mají z Pachmana, známého svými násilnickými sklony, strach. Obžaloba se tedy zakládala pouze na svědectví neznámého informátora.
Mezi předvolanými svědky byl i vrchní strážmistr Josef Köhler, velitel četnické stanice v Perninku. Soudce vzhledem k okolnostem Köhlera požádal, aby sdělil jméno informátora, což četník odmítl učinit s odvoláním na služební tajemství. Okresní soud se proto obrátil na Zemské četnické velitelství v Praze s žádostí, aby byl Köhler v tomto případě mimořádně zproštěn služebního tajemství.
Velitel četnického oddělení v Karlových Varech však doporučil, aby žádosti soudu nebylo vyhověno, jelikož prozrazením informátora by četnictvo ztratilo cenný a spolehlivý zdroj informací, navíc by informátorovi hrozila odplata ze strany Pachmanových přátel.
Karlovarský četnický velitel uvedl, že dotyčný konfident se svými dvěma dcerami pracuje v továrně na prádlo a „podávají všichni četnictvu v Perninku spolehlivé zprávy, takže je toto vždy včas a podrobně o každé zamýšlené komunistické akci informováno.“
Na Zemském četnickém velitelství bylo rozhodnuto žádost soudu zamítnout a nezprostit Köhlera služebního tajemství.
Zdroj: Národní archiv Praha, fond Zemské četnické velitelství Praha, karton 986, signatura 9566/31.
Pachman ovšem netušil, že mezi jeho posluchači je i člověk, který již několik let pracuje pro místní četnickou stanici jako informátor. Četníci se tedy o Pachmanových výrocích záhy dozvěděli a komunistický aktivista zakrátko stanul před okresním soudem v Horní Blatné „pro přečin rušení obecného míru.“
Nikdo z předvolaných svědků však nepotvrdil, že se Pachman skutečně dopustil výše citovaného výroku. Vyšetřující četníci si tuto skutečnost vysvětlovali tím, že lidé mají z Pachmana, známého svými násilnickými sklony, strach. Obžaloba se tedy zakládala pouze na svědectví neznámého informátora.
Mezi předvolanými svědky byl i vrchní strážmistr Josef Köhler, velitel četnické stanice v Perninku. Soudce vzhledem k okolnostem Köhlera požádal, aby sdělil jméno informátora, což četník odmítl učinit s odvoláním na služební tajemství. Okresní soud se proto obrátil na Zemské četnické velitelství v Praze s žádostí, aby byl Köhler v tomto případě mimořádně zproštěn služebního tajemství.
Velitel četnického oddělení v Karlových Varech však doporučil, aby žádosti soudu nebylo vyhověno, jelikož prozrazením informátora by četnictvo ztratilo cenný a spolehlivý zdroj informací, navíc by informátorovi hrozila odplata ze strany Pachmanových přátel.
Karlovarský četnický velitel uvedl, že dotyčný konfident se svými dvěma dcerami pracuje v továrně na prádlo a „podávají všichni četnictvu v Perninku spolehlivé zprávy, takže je toto vždy včas a podrobně o každé zamýšlené komunistické akci informováno.“
Na Zemském četnickém velitelství bylo rozhodnuto žádost soudu zamítnout a nezprostit Köhlera služebního tajemství.
Zdroj: Národní archiv Praha, fond Zemské četnické velitelství Praha, karton 986, signatura 9566/31.
Žádné komentáře:
Okomentovat