čtvrtek 26. listopadu 2009

Nepokoje v Chebu v předvečer henleinovského povstání

Počátkem září 1938 se poměry v československo-německém pohraničí stále více vyhrocovaly. To se týkalo také Chebu, kde v té době zajišťovali bezpečnost jednak pracovníci státního policejního úřadu a jednak četníci. V Chebu sídlilo četnické oddělení, pod které spadalo šest okresních velitelství (Aš, Cheb, Mariánské Lázně, Město Teplá, Planá u Mariánských Lázní a Tachov). K oddělení patřila i pátrací stanice.

V obvodu chebského četnického oddělení se v té době konala četná německá shromáždění s nacionálním podtextem, například 10. a 11. září proběhly v Konstantinových Lázních oslavy „Tag des Egerlandes.“ Okresní četnický velitel v Plané u Mariánských Lázní, nadporučík Kučera, vyslal na uvedené místo posily k udržení veřejného pořádku. Podle pozdějšího hlášení došlo během oslav k provolávání protistátních hesel a k několika výtržnostem, celá akce se však nakonec obešla bez násilí.

Oproti tomu v Chebu 11. září proběhla akce, již lze označit za českou národní manifestaci. Jednalo se o zájezd „branného sboru čs. motoristů“, který se konal se souhlasem policejního úřadu v Chebu a jehož součástí byla slavnostní přísaha členstva na Masarykově náměstí.

Během proslovu inspektora menšinových škol Jelínka začali přítomní Němci vykřikovat, aby řečník mluvil též německy. Hlídka státní policie pod vedením koncipisty dr. Urbana pohotově oddělila pokřikující dav od účastníků slavnosti, aniž by došlo k násilnostem.

Zatímco motoristé skládali slib, začala skupina Němců zpívat zakázané nacistické písně, pročež policisté dav zatlačili „kolem budovy okresního úřadu směrem k hlavnímu náměstí.“ Když však slavnost na Masarykově náměstí skončila a její účastníci zamířili k Tržnímu náměstí, napadla motoristy skupina nacistů, přičemž bylo několik osob zraněno.

Policie záhy zasáhla, ale zakrátko byla na příkaz správce státního policejního úřadu odvolána, jelikož sudetoněmecký senátor Frank z Mariánských Lázní se zavázal, že zjedná klid, aniž by bylo nutno použít násilí. Jelikož se ale nepodařilo dav uklidnit, krátce před polednem policejní úřad požádal o asistenci četnictva.

Na místo dorazilo nejprve pět příslušníků chebské pátrací stanice, kteří se spolu s policejním oddílem dr. Urbana podíleli na zákroku proti výtržníkům. Během potyčky museli zakročující četníci použít obušky.

Mezitím již na místo vyrazil automobil četnické pátrací stanice, v němž jel i velitel četnického oddělení. Během jízdy Nádražní ulicí na četníky několik henleinovců hanlivě pokřikovalo. Na policejním úřadě se hlásil rovněž okresní četnický velitel Josef Antonín Holý s deseti muži.

Situace na Tržním náměstí se postupem času uklidnila, jelikož se však velitelé policie a četnictva obávali dalších nepokojů, bylo na rozkaz okresního úřadu a státního policejního úřadu povoláno ještě dalších 10 četníků z chebského okresu a 26 mužů od četnického pohotovostního oddílu ve Falknově nad Ohří (dnešní Sokolov). Dalších 18 mužů dodal pohotovostní oddíl v Mostě a 13 četníků dorazilo ze Stříbra. V Chebu nakonec bylo přítomno 83 četníků a jeden výkonný důstojník.

Četníci se pod vedením velitele chebského oddělení shromáždili v budově policejního úřadu. Jelikož však k žádným dalším nepokojům nedošlo, byli četníci z chebského okresu hodinu před půlnocí odesláni zpět na své kmenové stanice. Během následujícího dne se rozešli i ostatní četníci.

Jen o několik hodin později Hitler svým proslulým projevem v Norimberku odstartoval henleinovské povstání, které si na Chebsku i v jiných částech pohraničí vyžádalo nemalé ztráty na životech na obou bojujících stranách.

Zdroj: Národní archiv, fond Zemské četnické velitelství Praha, kart. 679, 680.

Žádné komentáře:

Okomentovat