Strážmistr František Brož, trvale odkomandovaný od četnického pohotovostního oddílu ve Falknově nad Ohří na stanici Habersbirk, musel mít nepochybně dojem, že se mu smůla lepí na paty. Vše začalo 28. srpna 1938, kdy si Brož v době volna vyrazil do Falknova. Když si cestou odskočil do lesa, aby vykonal potřebu, zakopl a upadl. Při pádu zavadil kořenem nosu o rezavé lano, které oddělovalo les od důlního areálu, a rána začala krvácet.
Jelikož byla neděle, usoudil Brož, že všechny lékařské ordinace v okolí budou nejspíše zavřeny, a zamířil tudíž do falknovské nemocnice, kde byl ošetřen. Panovaly však obavy, že by mohlo dojít k otravě krve, takže se lékař MUDr. Zwerenz rozhodl ponechat četníka v nemocnici na pozorování.
Brož telefonicky ohlásil úraz strážmistru Pardusovi, který zastupoval nepřítomného velitele stanice praporčíka Koukola. Pardus se poté vydal do nemocnice, aby zraněného kolegu vyslechl. Cestou zpět do Habersbirku se pokusil podle Brožova popisu najít místo, kde k úrazu došlo. To se však nepodařilo.
O dva dny později byl Brož propuštěn z nemocnice a uznán MUDr. Steiningerem za schopného služby. Následujícího dne Brož zavedl praporčíka Jana Koukola na místo, kde se úraz udál. Ohledáním místa se potvrdila Brožova výpověď, takže ještě téhož dne hlásil Koukol Zemskému četnickému velitelství, že Brož utrpěl úraz bez vlastního zavinění. V dopise však bylo dále uvedeno, že 3. září se má Brož ještě dostavit do Falknova k lékařské kontrole.
9. září ovšem Koukol hlásil do Prahy, že Brož předchozího dne onemocněl záškrtem, o čemž falknovská nemocnice vyrozuměla okresní úřad ve Falknově a obecní úřad v Habersbirku. Obecní úřad 9. září zajistil provedení desinfikace četnických ubikací. Podle vyjádření okresního lékaře MUDr. Alberta nebyla žádná další opatření nutná. Léčba strážmistra Brože měla podle předběžného odhadu ošetřujícího lékaře MUDr. Böhma trvat 14 dní.
Je dost možné, že tyto zdravotní problémy zachránily strážmistru Brožovi život. Četnická stanice v Habersbirku byla totiž 13. září přepadena henleinovci. V boji padli tři četníci včetně praporčíka Koukola. Strážmistr Pardus vyvázl se zraněním.
Zdroj: Národní archiv Praha, Zemské četnické velitelství, karton 679.
Jelikož byla neděle, usoudil Brož, že všechny lékařské ordinace v okolí budou nejspíše zavřeny, a zamířil tudíž do falknovské nemocnice, kde byl ošetřen. Panovaly však obavy, že by mohlo dojít k otravě krve, takže se lékař MUDr. Zwerenz rozhodl ponechat četníka v nemocnici na pozorování.
Brož telefonicky ohlásil úraz strážmistru Pardusovi, který zastupoval nepřítomného velitele stanice praporčíka Koukola. Pardus se poté vydal do nemocnice, aby zraněného kolegu vyslechl. Cestou zpět do Habersbirku se pokusil podle Brožova popisu najít místo, kde k úrazu došlo. To se však nepodařilo.
O dva dny později byl Brož propuštěn z nemocnice a uznán MUDr. Steiningerem za schopného služby. Následujícího dne Brož zavedl praporčíka Jana Koukola na místo, kde se úraz udál. Ohledáním místa se potvrdila Brožova výpověď, takže ještě téhož dne hlásil Koukol Zemskému četnickému velitelství, že Brož utrpěl úraz bez vlastního zavinění. V dopise však bylo dále uvedeno, že 3. září se má Brož ještě dostavit do Falknova k lékařské kontrole.
9. září ovšem Koukol hlásil do Prahy, že Brož předchozího dne onemocněl záškrtem, o čemž falknovská nemocnice vyrozuměla okresní úřad ve Falknově a obecní úřad v Habersbirku. Obecní úřad 9. září zajistil provedení desinfikace četnických ubikací. Podle vyjádření okresního lékaře MUDr. Alberta nebyla žádná další opatření nutná. Léčba strážmistra Brože měla podle předběžného odhadu ošetřujícího lékaře MUDr. Böhma trvat 14 dní.
Je dost možné, že tyto zdravotní problémy zachránily strážmistru Brožovi život. Četnická stanice v Habersbirku byla totiž 13. září přepadena henleinovci. V boji padli tři četníci včetně praporčíka Koukola. Strážmistr Pardus vyvázl se zraněním.
Zdroj: Národní archiv Praha, Zemské četnické velitelství, karton 679.
Žádné komentáře:
Okomentovat